Kůň má na spodní části nohy, od karpu po kopyto, pouze šlachy. Proto má být toto místo na noze "pevné", celistvé a bez otoků. Pokud zde nastane jakýkoliv otok je to problém. Zde je nejlepší chladit ledovou vodou či pokud máme potok nebo řeku a dostatečně vysokou hladinou, postavit koně PO PROUDU. To je důležité neboť šlachy většinou otékají na předních nohou (ty totiž nesou více váhy). Samozřejmě může dojít k otoku i na zadní noze, ale to není tak časté. Jako prevenci je dobré nohy chladit po každém namáhavějším ježdění [pro nohy koně (skákání, terén, bahno,...)] jít na chvíli do řeky, ochladit nohy hadicí nebo pokud není jiná možnost namazat chladivým gelem. Já mám zkušenosti s pozátěžovým od TopVet.
A proč vlastně koni nohy nepřechladíme?Je to tím že kůň má od karpu po kopyto šlachy a ne svaly. Krevní oběh zde samozřejmě funguje, ale ten je uvnitř tak na ten to nemá vliv.

Natahovače

Šlachy koňské nohy mají dvě základní funkce a dle toho se dělí- Dělíme je na natahovače a ohybače. Natahovače nalezneme vepředu. Proto je nezíváme natahovače neboť tyto šlachy natahují kopyto a vytváří pohyb vpřed. Při tomto pohybu noha vyrazí dopředu a nahoru. Tento pohyb vytváří Společný natahovač prstu a postranní natahovač prstu.
Společný natahovač prstu se upíná z přední (dorzální) strany nohy na kost kopytní, konktrétně na čapku posti kopytní. Některá vlákna končí již na kosti korunkové. FUNKCE: Nejdůležitějsí natahovač všech kloubů prstu a zároveň karpálního kloubu. Ve fázi došlapu podporuje klouby prstu díky extenzorovým větvím mezikostního svalu, které se do něj vnořují v oblasti distální třetiny spěnkové kosti.
Postranní natahovač prstu se nachází z vnější strany a jeho úpon je v proximální části spěnkové kosti. V místě přechodu přes spěnkový kloub je podložen tíhovým váčkem. V oblasti karpu je vyztužený fibrózní pochvou a a proutky, která je udržují v pozici. Tato šlacha působí jako natahovač kloubů prstu a karpu.

Ohybače

Ohybače nalezneme na noze vzadu. Ohybače má kůň proto, aby se noha stáhla zpět dozadu a ohnula nahoru. Ohybače nohu, konkrétněji kopyto, ohýbají tak že kopyto dopadá napřed zadní částí kopyta. Ohybač kopyto před dopadem stáhne zpět pod koně. Tyto pohyby vytváří Povrchový ohybač prstu a Hluboký ohybač prstu.
Povrchový ohybač prstu nachází (podle názvu) více na povrchu. Tento sval odstupuje z pažní kosti. Těsně nad karpem přechází v silnou šlachu, která pokračuje dále a poměrně záhy je tvořena pouze vazivovými vlákny. Po průchodu karpálním tunelem se její tvar mění. Nejdříve je na průřezu oválná a postupně dochází ke zplošťování, aby pak jako půlměsíc obalila v oblasti metakarpu šlachu hlubokého ohybače. Nad spěnkovým kloubem a sezamskými kostmi vytváří šlacha prstenec, zvaný MANICA FLEXORIA, který obdává hluboký ohybač. FUNKCE: Hlavní funkcí této šlachy je ohyb spěnkového kloubu. Je také součástí závěsného aparátu prstu.
Hluboký ohybač prstu je mohutný sval odstupující třemi hlavami na kosti pažní, vřetenní a loketní. Nad karpem přechází v silnou šlachu a poté prostupuje karpálním tunelem. Z karpální povázky přibírá poměrně silný vazivový pruh (přídatná hlava hl. ohybače). Poté postupuje distálně po palmární ploše metakarpu, těsně pod šlachou povrch. ohybače. V polovině metakarpu se do vlastní šlachy vnořuje přídatná hlava a splývá s ní. V oblasti spěnkového kloubu prochází skrz (MANICA FLEXORIA) vytvořenou šlachou povrchového ohybače. Distálně pokračuje jako široký pruh mezi oběma sezamskými kostmi a sezamskými vazy. Při přechodu přes střelkovou kost je hluboký ohybač podložen tíhovým váčkem (podotrochleární burza). Jeho úpon je na palmární ploše kopytní kosti. Při přechodu přes spěnkový a korunkový kloub jsou obě šlachy opatřeny společnou šlachovou pochvou. V pozici jsou drženy plochým vazivovým pruhem (anulární vaz)
Funkce: Hluboký ohybač působí jako hlavní flexor kloubů prstu. Současně je společně s povrchovým ohybačem a mezi kostním svalem důležitou součástí závěsného aparátu prstu, brání jeho nadměrnému natažení a slouží jako hnací síla při odrazu.